Minule jsem povídal o velmi dlouhé túře přes Pavlov až do Mikulova. Prohlídka Mikulova byla zakončena koštovačkou.
Dostane vás na starosti vinař, člověk který zasvětil vínu celý svůj život. Zavede vás do tzv. ďůrky, což je menší místnost se stálou teplotou, kde jsou pouze sudy s vínem, slouží k ochutnávání vína. Nejsou zde stoly, jako například ve vinném sklípku.
Opět tu mám jedno povídání, které mělo být zveřejněno velmi dávno. Venku už panuje chmurné podzimní počasí, tak proč si ho trochu nezpříjemnit letními fotkami.
Nápad třídenního pálavského výletu vznikl zcela spontánně při oslavě konce školy, kde se grilovalo a samozřejmě pilo, co si budeme povídat. Z drobného nápadu vznikl myslím velmi dobrodružný výlet bez jakékoli přípravy. Stanovil se pouze termín odjezdu a vybral se kemp.
Pokud jste četli předchozí články o mé krátké cestě po Itálii, možná si vzpomínáte na poslední místo, kde jsme skončili. Bylo to Bracciano, město ležící u stejnojmenného sopečného jezera. Tady jsme byli ubytovaní až do konce zájezdu.
Dnes, téměř po roce, bych rád navázal na cestovatelský článek o Florencii. Nevím, jak moc vás cestování naplňuje, ale rád bych si vzpomenul na poslední útržky vzpomínek, které se ještě neztratily v hlubinách mozkových závitů. Tentokrát se dozvíte něco málo o dalších zajímavých místech, které na rozdíl od Florencie, nejsou příliš známá.
Před dvěma měsíci jsem byl v krásné jarní Itálii. Podíval jsem se do Florencie, Pisy, Říma i Vatikánu a také do dalších zajímavých míst.
