Třídění specifických odpadů
V lednu jsme se zaměřili na důkladně třídění odpadu a snažili se vyhnout jednorázovým plastům. Tento měsíc se v rámci šetrného roku zaměříme na méně běžný odpad.
Kam s olejem a jedlými tuky
Oblíbené smažení sebou přináší jedno úskalí, vzniká totiž problematický odpad. Nejenže není taková příprava pokrmů nezdravá, ale zároveň kupujeme nerecyklovatelnou plastovou lahev a obtížně využitelný přepálený olej. Mastné plasty do kontejneru nepatří, takže když to zjednodušíme, s nějakou ekologií se můžeme rozloučit již při koupi v obchodě. Některé oleje se prodávají ve skle, to lze pak takto znečištěné vyhodit do popelnice na sklo.
Co se týče samotného oleje, nepatří do kanalizace. Vytváří tam za určitých podmínek nepropustné tukové balvany, které zacpávají celou kanalizaci. Malé množství oleje, třeba po restování, lze nasát do savých materiálů a dát kompostovat. Ovšem větší množství kompostovat nelze. V některých městech existují popelnice, kam se lze olejů zbavit pro další využití, nicméně síť popelnic je malá. Možná teď stojí za to zvážit, jestli smažená jídla opravdu stojí za to. Ušetříte nejen přírodu, ale také kus svého zdraví.
Elektroodpad
Na elektronických zařízení najdete většinou symbol přeškrtnutého kontejneru. Ten značí, že taková věc rozhodně nepatří do směsného odpadu. Elektronická zařízení obsahují velkou směs materiálu včetně baterií. Dnes na ně existují kontejnery s červenou barvou. Další možností je vrátit elektrospotřebič prodejci, při koupi nového. Ten ho v takovém případě musí bezplatně odebrat. No a jako poslední možnost je sběrný dvůr, kam lze také bezplatně vrátit elektroodpad.
Jako elektroodpad si můžeme představit opravdu vše, co potřebovalo k provozu elektřinu. Ale také mezi něj patří i kabely, které tuto energii vedou. Je však logické, že velké spotřebiče, jako třeba lednička, odvezeme do sběrného dvoru a nebudeme ho rvát do červené popelnice, kam se samozřejmě nevejde.
Baterie
Lidstvo na baterky… Baterie nalezneme ve všem možném a kam tedy s nimi? Nádoby na sběr baterií (ve smyslu drobného bateriového odpadu a monočlánků) nalezneme v supermarketech, elektro obchodech, či třeba ve školách. Chce to trochu hledat, ale jistě si ten váš nejbližší najdete velmi snadno. Dobrým řešením je vzít prázdnou sklenici od okurek a do ní skladovat baterie. Jednou za čas stačí sklenici s bateriemi vyhodit do správného kontejneru a je hotovo.
Každá baterie je svým způsobem škodlivý odpad, tudíž na skládku nepatří v žádném případě. Možná jste si všimli, že při dlouhém skladování přestane baterie fungovat a je olepená nějakou látkou. Jedná se o hydroxid draselný, žíravinu, která leptá například sklo. Mezi další látky, sice dnes již v omezeném množství, patří třeba i rtuť, nikl nebo olovo.
O projektu
Jak žít ekologicky