Itálie – Pisa, Piombino, Bracciano

Dnes, téměř po roce, bych rád navázal na cestovatelský článek o Florencii. Nevím, jak moc vás cestování naplňuje, ale rád bych si vzpomenul na poslední útržky vzpomínek, které se ještě neztratily v hlubinách mozkových závitů. Tentokrát se dozvíte něco málo o dalších zajímavých místech, které na rozdíl od Florencie, nejsou příliš známá.

Po nádherné večerní procházce lázeňským městem Montecatini Terme a pravé Italské večeři, přichází třetí den (druhý den v Itálii). Den začíná samozřejmě vydatnou snídani ve stylu švédských stolů, avšak byl jsem zklamán z lehce podprůměrné kávy, což je velmi paradoxní vzhledem k tomu, jak si Italové na kvalitní kávě potrpí. Po sbalení věcí jsme okamžitě vyjeli, dnes nás čekala známá Pisa a malá relaxace u moře. Před odjezdem jsme však čekali na mého kamaráda, kterému všechno trvá třikrát déle, než ostatním. Když jsem mu ale s humorem a ironií vynadal, vzpomněl jsem si, že jsem zapomněl na pokoji toaletní tašku, kde jsem měl mimo jiné schované i záložní peníze. Nakonec tedy celý autobus čekal na mě, naštěstí někteří ještě nebyli dostatečně probuzeni a trapas byl jen poloviční.

Pisa

Tento den, 1. květen, byl ve znamení krásného počasí.

Když se řekne Pisa, každý si vybaví šikmou věž, o kterou se na každé druhé fotce snaží turisté „opírat“. Pisa je však hlavní město stejnojmenné provincie, vzdálené asi hodinu od Florencie. Tolik proslulá šikmá věž se nachází na Piazza dei Miracoli, Náměstí zázraků, které je již od roku 1987 součástí Světového dědictví UNESCO. Podle Wikipedie má město 88 400 obyvatel, což je o deset tisíc víc, než má mé rodné město Zlín. Leží na obou březích řeky Arno, pár kilometrů východně od jejího ústní do Ligurského moře, o kterém ještě padne také zmínka.

Neměli jsme dostatek času, a tak jsme věnovali čas pouze Náměstí zázraků, kde se nachází hlavní památky. Toto místo je asi stokrát krásnější, než na obrázcích. V ranních hodinách zde ještě není tolik turistů, ani horko, které je již na začátku května velmi výrazné.

Chtěl jsem pořídit pěknou fotku, jak se „opírám“ o šikmou věž, bohužel jsem nebyl jediný, turisté zápasili o místo, jak jen to šlo. Nakonec se mi fotka příliš nevydařila, a tak vám ji raději neukážu.

Šikmá věž (Torre pendente) slouží jako zvonice, je 56 metrů vysoká a byla postavena z bílého mramoru. Váže se k ní známý příběh o špatně postavených základech, které se začaly naklánět. Výstavba byla zahájena v roce 1173, ale už krátce po začátku stavby v roce 1174 se začala naklánět. Důvodem jsou již zmíněné mělce založené základy. Věž se původně nakláněla na opačnou stranu. Stavitelé se rozhodli náklon vyrovnat tím, že do země k základům házeli kameny a větve. Plán sice vyšel a věž se vyrovnala, ale později se začala naklánět znovu, tentokrát na opačnou stranu. Když v roce 1185 dosáhla výšky tří pater, projevilo se jasně její naklonění. Práce byly přerušeny, ale o 90 let později byla nakloněná věž protažena o další poschodí. Nový architekt se pokusil zastavit další naklánění tím, že další patra stavěl mírně nakloněná na druhou stranu, aby se změnilo těžiště věže. Tento plán vyšel a věž se dále nakláněla mnohem pomaleji. Původně měla být věž nejvyšší zvonicí své doby, ale stavitelé nakonec rezignovali a zakončili šesté patro stolicí pro zavěšení zvonů. Na konci 20. století byla pak věž speciálními postupy upevněna a vychýlení nyní činí asi 3 metry, místo původních 5 metrů.

Dále zde naleznete baptisterium Sv. Jana Křtitele, což je raně křesťanská stavba, která sloužila ke křtům. Uvnitř této stavby bylo pokřtěno mnoho významných lidí, např. Galileo Galilei i několik papežů.

Katedrála zasvěcená Panně Marii Assuntě v centru náměstí je vrcholným dílem románské pisánské architektury. Budovu ve tvaru latinského kříže zdobí pruhy bílého a šedého mramoru.

Jak už bylo zmíněno, Pisa je z našeho pohledu větší město. Kromě nejznámější historické části jsou zde také i jiné části, kde jsme šli nakoupit „nutné“ potraviny. Vykašlal jsem se na nějaké šetření a chtěl vyzkoušet místní sýr s italským pečivem, když už jsme v té Itálii. Nakonec jsem nakoupil ještě voňavé tyčinky s parmezánem (100 g cca 5 €) a sušenky, kterých mají v obchodech nepřeberné množství. Sýr jsem nakonec vyhodil, protože jsem ho jedl až večer 

Piombino

V poledne naše cesta pokračovala, abychom byli večer v Braccianu, které je asi 3,5 hodiny od Pisy. Cestou jsme se však stavili u moře, nadýchat se čerstvého vzduchu. Zastavili jsme v malém městě Piombino, které se nachází na hranici mezi mořem Ligurským a Tyrhénským. 

Stejně jako Florencie a Pisa spadá Piombino do oblasti Toskánska. To je zajímavé také svou krajinou, která se mi bohužel nepodařila vyfotit. Tady je malá ukázka cizích autorů.

Bracciano

Ve večerních hodinách jsme dorazili do města Bracciano, kde jsme zůstali až do odjezdu domů, protože se nachází jen kousek od Říma.

Město se nachází u stejnojmenného jezera. Dosahuje hloubky 165 metrů a leží v nadmořské výšce 160 metrů. Jezero vzniklo sopečnou činností spojením několika vyhaslých sopek. Na březích se vyskytují horké prameny.

Byli jsme ubytovaní v apartmánech, které byli oproti předchozímu ubytování několikanásobně pěknější. Jako jediní jsme měli balkón s výhledem, který je na obrázku. Zajímavostí byly sprchy, které měla většina pokojů nad záchodem (možná z ekonomických důvodů). My jsme naštěstí měli klasickou sprchu, možná byl náš apartmán královský :)

Obrázky bez vodoznaku pochází z těchto zdrojů: 

http://thatamazinglife.com/wp-content/uploads/2015/01/Drone-Photography10.jpg,
https://privateitalytoursltd.files.wordpress.com/2012/11/tuscany-hills-view.jpg,
http://7-themes.com/data_images/out/27/6860195-tuscany.jpg,
http://4.bp.blogspot.com/-uafCKkerTxg/VAeEXLec34I/AAAAAAAAB-Q/NbPUJupeqw8/s1600/DSCF2425.JPG