Před dvěma měsíci jsem byl v krásné jarní Itálii. Podíval jsem se do Florencie, Pisy, Říma i Vatikánu a také do dalších zajímavých míst.
Po náročné cestě jsme v brzkých ranních hodinách, 30. 4. 2014, dorazili do malebné Florencie. Ranní mlha naštěstí zmizela a vypadalo to, že bude krásný jarní den.
Město je metropolí Toskánska a každý průvodce či učebnice vám řekne, že je kolébkou renesance. Historické centrum je také zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Nachází se na řece Arno.
Ponte Vecchio je most postavený ve 14. století. Po stranách se nacházejí krámky zlatníků ze 16. století, původně zde však prodávali řezníci.
Na náměstí Piazza della Signoria najdeme renesanční Sochu Davida (vlevo), stojící před středověkým opevněným palácem. Sochu vytvořil Michelangelo Buonarroti v 16. století. Originál je umístěn v místní galerii.
Santa Maria del Fiore je gotická katedrála, kupole je však renesanční. Stojí na místě původního kostela z přelomu 4. a 5. století, nová stavba ji ale zcela obklopila. Katedrála je pátým největším chrámem na světě.
Santa Maria Novella je gotická bazilika, hlavní městský chrám dominikánského řádu. Na výzdobě interiéru se podílel například Sandro Botticelli nebo Masaccio. Ze zdejší kazatelny byla zahájena kampaň proti výrokům Galilea Galilei.
Prošli jsme celým městem, vyšlapali kopec a naskytla se nám nádherná vyhlídka na celé město. Průtrž mračen se objevila zčistajasna, naštěstí jsem byl připraven na vše.
Prohlídku města jsme zakončili v galerii Galleria degli Uffizi, jedné z nejslavnějších galerií na světě. Nachází se u mostu Ponte Veccio. Musím se přiznat, že galerie nepatří k mým oblíbeným vzdělávacím institucím, ale návštěva byla prostě nutností. V umění se nevyznám, ale o to víc mě potěšilo, když jsem narazil na obraz, který jsem už znal a mohl jsem přiřadit k dílu i autora. Přikládám tedy jedno dílo od Sandra Botticelliho, Zrození Venuše.
V pozdních odpoledních hodinách jsme opustili přenádhernou Florencii, rozloučili se se slavnými umělci a jeli se ubytovat do malého lázeňského města Montecatini Terme. Naplněni uměním a vyčerpáni jsme se těšili hlavně na večeři. Ta se skládala z těstovin s rajčaty a parmazánem, plátkem masa s bramborem a třetím chodem byl zákusek (zklamu vás, ale nevzpomenu si, co to bylo).
Obrázky bez vodoznaku pochází z internetu.
Tady se někdo má :-)
Parádní článek.
Díky :)